Okolí

Horní Maršov je historickým centrem východních Krkonoš. Leží v údolí řeky Úpy, na úpatí „zlatých“ Rýchor s posledním kouskem krkonošského pralesa, a tvoří bránu do národního parku. Malebná krajina východních Krkonoš je vhodná pro pěší turistiku i cykloturistiku, v zimních měsících jde o výhodnou základnu pro sjezdové i běžecké lyžování. Hned pod DOTEKem je zastávka autobusů, včetně cyklo- a skibusů, obcí prochází známá krkonošská běžkařská magistrála a DOTEK sám je východištěm zelené turistické trasy propojující oblast Černé hory s masivem Rýchor. V dosahu několika kilometrů se nachází nejvzácnější místa Krkonoš, jako je Černohorské rašeliniště, Sněžka a Obří důl s vodopády, lavinovými drahami a Krakonošovou a Čertovou zahrádkou, i tradiční cíle cestovního ruchu, jako je Pec pod Sněžkou (8km) nebo Janské Lázně (6km).

Cíle pro pěší a cyklistické výlety v okolí

Po značených trasách a po našich zážitkových Cestách na DOTEK můžete navštívit pěšky či na kole řadu zajímavých míst v okolí – některá jsou vzdálena jen pár set metrů, jiná jsou vhodná na delší výlet. Zažitkové cesty propojuje myšlenka ekologicky šetrného turismu.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově je nejstarší kamenná stavba na horním toku Řeky Úpy. V literatuře a turistických průvodcích se uvádí také jako kostel renesanční, starý, horní či hřbitovní. Nejstarší písemný záznam potvrzuje existenci kostela už v roce 1568. Nejstarší předmět z kostelního inventáře je kamenná křtitelnice, ze které přijímala křest první generace místních rodáků, pochází z roku 1572.  Kamenná přestavba je připisována italskému architektovi Carlovi Valmadimu a pochází z počátku 17. stol. Nádherný oltář z  konce 17. století zachycuje výjev nanebevzetí Panny Marie. 

Další informace získáte v certifikovaném Turistickém informačním centru DOTEK, které zajišťuje prohlídky, interpretační programy a pronájmy tohoto objektu. 

Obec Horní Maršov

SEVER sídlí v jedné z nejstarších obcí východních Krkonoš (1. písemná zmínka pochází již z roku 1466). Ta se může pochlubit hned dvěma výjimečnými kostely, oba jsou zasvěceny Nanebevzetí Panny Marie. Ten renesanční je nejstarší stavební památkou východních Krkonoš, novogotický zase dílem významného architekta Josefa Schulze. Klíče k nově zrekonstruovanému renesančnímu kostelu si můžete zapůjčit v našem Infokoloniálu, popřípadě si objednat komentovanou prohlídku. Významnou dominantou obce je i zámeček v novorenesančním stylu a půvabná secesní radnice na náměstí, s kašnou zakončenou sochou Vítězství. Zajímavé historické události této obce poznáte nejlépe jako účastníci tří questů, které zdarma získáte v Infokoloniálu DOTEK nebo na webových stránkách obce.

Romantický hrádek Aichelburg

Lesní hrádek postavený jako pomník vděčným lesním personálem Bertholdovi, hraběti z Aichelburgu, který místní panství vlastnil v 1. polovině 19. století. Na svou dobu byl hrabě velmi pokrokový, zajímal se o život svých poddaných a ti na něj po jeho tragickém skonu nezapomněli. Strhující příběh této zajímavé osobnosti východních Krkonoš se dozvíte v našem questu. Klíče od tohoto romantického místa půjčuje nedaleké  infocentrum Veselý výlet.

Albeřická jeskyně a muzeum Vápenka

Nejdelší jeskyně krkonošského národního parku s podzemním jezerem, kterou místní speleologové zatím objevili, měří sice jen 250 metrů, její zatopené chodby však stále ukrývají mnohá tajemství. Běžný návštěvník může sice spatřit jen vchod do této vápencové jeskyně, o životě na povrchu se ale dozví jen pár kroků od něj. Zde v Albeřicích, na památkové chráněné osmiboké kamenné věži šachtové vápenky z 19. století, stojí moderní muzeum, které atraktivní formou starých fotografií a zajímavých textů zachycuje životy bývalých obyvatel a spojuje je s konkrétními událostmi tohoto turisticky velmi oblíbeného místa. Složitě komponovaná struktura jednotlivých příběhů osloví náročného návštěvníka hned ve 4 jazycích, expozici si lze ale prohlédnout i zběžně, jako zajímavý obrazový materiál k místu. Děti se zatím zabaví s hravými obrázky Albeřic a mapou východních Krkonoš. Stačí si zapůjčit klíč v infocentru Veselý výlet a vydat se z Horního Maršova na 6km dlouhou cestu za poznáním.

Rýchorský prales

Jeden z nejstarších zachovalých krkonošských lesů roste právě na Rýchorách, hřebenu mezi Horním Maršovem, Svobodou nad Úpou a Žacléřem. Bizarně pokroucené buky, původní „rodiny“ letitých smrků s větvemi až na zem, cenné byliny a všudypřítomný mech vytváří v tomto lese trvalé zelené příšeří, jehož unikátní atmosféru vyhledávají především fotografové a ti, kteří si při svých toulkách nejvíce cení klidu, ticha a samoty.

Černohorské rašeliniště

Až 6 000 let staré rašeliniště lesního typu zabírá desítky hektarů území mezi Černou a Světlou horou, výchozím místem prohlídky je horní stanice lanovky z Janských Lázní na Černou horu. Povalové chodníky a informační tabule naučné stezky umožňují pěším návštěvníkům detailně poznat vznik a fungování tohoto jedinečného území/ekosystému, a zároveň si prohlédnout nejcennější krajinu v I. a II. zóně národního parku.   

Křížová cesta na Starou horu

Jen 200m od infocentra Veselý výlet v Horním Maršově začíná historická křížová cesta, dnes osazená smaltovanými obrazy současného českého výtvarníka Aleše Lamra. Své návštěvníky zavede do osady Stará Hora, kde je k vidění nejzachovalejší soubor lidové architektury v Krkonoších, např. chalupa č.p. 10, ve které po staletí žila rodina Benschova, a opodál stojící kaple sv. Anny, kterou zde tato rodina nechala v roce 1752 postavit.

Lysečinská jehla a kaple Narození Páně

Pohodlná cesta z Horního Maršova do Albeřic ležících na samých hranicích s Polskem nabízí i jednu speciální „geologickou“ zastávku – Lysečinskou jehlu. Tento 8 m vysoký skalní útvar vznikl selektivním zvětráváním okolních vápenců a v Krkonoších se jedná o jev zcela ojedinělý. Dalším zajímavým zastavením je kaple Narození Páně, kousek od boudy Večerka. Na přelomu tisíciletí byla z naprosté ruiny znovu postavena a vyzdobena náročnou, avšak trvalou technologii malbou do syrové omítky. Ve výjevu narození Páně kráčejí z levé strany krkonošští horalé a z pravé strany koledníci z celého křesťanského světa, v klenutém stropu je vykresleno 27 andělů.

Ochranná kaple nad Sklenářovicemi

Kaple byla postavena roku 1874 sedlákem Franzem. Jak název napovídá, v kapli nacházeli při letních bouřkách úkryt lidé sušící seno, dřevaři i dělníci z nedalekého lomu. Po válce kaple chátrala,  v roce 2000 ji nechala Správa Krkonošského národního parku zrekonstruovat. Velmi působivá je vnitřní nástěnná malba Květy Krhánkové, která připomíná ochrannou funkci kaple uprostřed rýchorských květnatých luk. Kaple je celoročně otevřená a opět nabízí v nepohodě místo pro odpočinek pocestných.

Bystřická kaple

Kaple byla postavena v roce 1871 Johannem Franzem, obyvatelem bývalé osady Bystřice (Klinge). Rodině Franzů patřila až do roku 1945, následně připadla do správy Československých státních statků a od roku 2005 je ve vlastnictví Správy Krkonošského národního parku. Ta ji v roce 2015 nechala opravit z podnětu místních obyvatel a rodáků a slavnostně vysvětit na kapli Smíření. Na opravu přispěl také Česko-německý fond budoucnosti.

Zaniklá ves Sklenářovice – Glasendorf

Obec byla založena na začátku 16. století, postupně se rozrostla a před necelými sto lety měla 42 domů a 220 obyvatel, k tomu školu, dva hostince, mlýn, hasičskou zbrojnici či obecní úřad. Po konci druhé světové války byli obyvatelé deportováni do Německa. Od té doby ves pustla a v 50. letech byla srovnána se zemí československou armádou. Toto pustošení přežil pouze kamenný most ze 16. století. V posledních letech byly opraveny drobné kříže a pomníky. Celé údolí má silného genia loci se zbytky zdí, sklepů, pruhy kamení z vysbíraných polí a staré mohutné lípy, jabloně či třešně v bývalých sadech nám pomohou představit si, jak se zde dříve žilo. Vždy z jara se dolní část údolí pokryje záplavou kvetoucích bledulí.

Bývalý Rýchorský dvůr

První zmínka o Rýchorském dvoře pochází z roku 1701. Postupem času se stal celoročně obývanou horskou boudou s dostatečnou rozlohou pastvin. V chlévech Rýchorského Dvora mohlo být ustájeno až 30 krav. Rozvoj turistiky na přelomu 19. a 20. století přinesl majitelům Dvora drobné přilepšení v podobě prodeje občerstvení. Rýchorský Dvůr byl tehdy na oblíbené trase z Trutnova přes Bystřici na Rýchory. Na konci druhé světové války zde hospodařil Franz Zieris s rodinou, ti byli roku 1946 odsunuti do západního Německa. Následně Rýchorský Dvůr doplatit na svou izolovanou polohu, začal chátrat a zbořen byl v rámci demoliční akce armády v roce 1956. Dnes je to tajuplné místo se zbytky obvodových zdí a stranou veškerého turistického ruchu.

Přírodní památka Slunečná stráň

Na ploše skoro 15 ha zde byla v roce 1995 vyhlášena přírodní památka tvořená pestrou mozaikou slatinných a rašelinných luk. Nejvlhčí části luk se na přelomu května a června rozzáří různými odstíny růžovofialových květů prstnatce májového a bíle zářícími chomáčky suchopýru úzkolistého. Z těchto krás se zde můžeme radovat díky dlouhodobému řízenému managementu, který zahrnuje vhodné kosení, pastvu a odstraňování náletových dřevin. Nejvzácnějším druhem Slunečné stráně je kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský, tato stráň je jediným místem jeho výskytu v Krkonoších a jedním z mála míst v ČR.

Kaple Narození Páně v Horních Lysečinách

Kaplička byla postavena na konci 19. století, na konci 20. století zchátrala, ale od roku 2002 je opět opravena a vyzdobena nádhernými freskami od výtvarnice Květy Krhánkové a jejích dcer. V biblickém výjevu narození Ježíška jdou k jesličkám z levé strany krkonošští horalé a z pravé strany koledníci z celého křesťanského světa. Z klenutého stropu se na ně dívá 27 svatých a andělů.

Křížová cesta na Staré hoře

Křížová cesta na Starou horu byla zřízena v roce 1854, ale během větrné kalamity v roce 1966 byla poničena a během následujících let vandaly úplně zničena. V letech 1999 -2002 místní lidé a přátelé Veselého výletu zajistili opravu původní kapličky, kaple sv. Anny, jednotlivých zastavení a samotné cesty. Vzhledem k tomu, že se z původní křížové cesty nedochoval ani jeden obraz, výtvarník Aleš Lamr vytvořil úplně nové abstraktní obrazy. Na konci křížové cesty je studánka, která má dle pověsti léčivou moc.

Zvonice na Valšovkách

Kapličku nechali postavit manželé Otrubovi v roce 2015, z přírodních a tradičně krkonošských materiálů. Objekt je místem pro rozjímání (i za zvuku zvonu) i úkrytem před deštěm či sněhovou bouří.

Horské chalupy na Honzově Potoce

Zdejší údolí osídlili alpští dřevaři v 2. polovině 16.století. Na rozdíl od pravidelně rozdělené tzv. lánové obce Maršov s přidělovanými pozemky, tady zabrali císařskou půdu pro louky a chalupy zcela náhodně a nelegálně a založili osadu, kterou pravděpodobně pojmenovali po jednom z nich – Honzův Potok. Dnes zde najdeme devět chalup. V němčině se osada nazývala Honsagraben.

Šímovy chalupy

Šímovy chalupy (německy Simmaberg) se nachází na luční enklávě nad Lvím dolem. Luční enkláva byla založena pravděpodobně již koncem 16. století. Díky 9 zachovalým roubeným chalupám z poloviny 19. století byly Šímovy chalupy vyhlášeny chráněnou vesnickou památkovou zónou.

Albeřické údolí

Albeřické údolí se rozprostírá podél Albeřického a Lysečinského potoka na sever od Horního Maršova. Malebné údolí s roubenými chaloupkami leží stranou hlavního turistického ruchu v Krkonoších. Kromě starých usedlostí se zde nachází muzeum Vápenka, představující pálení vápna v Krkonoších, stará celnice vzpomínající na časy finančních strážců hor, velký jeskynní systém Krakonošovy a Celní jeskyně. Malebnost krajiny doplňují drobné sakrální památky.

Emmina vyhlídka

Vyhlídkový altán nad Velkou Úpou nechala vystavět hraběnka Emma Czerninová na konci 19. století. Během více než sta let zarostlo okolí altánu tak, že výhled do údolí už neposkytuje, avšak stavba sama zůstává zajímavým místem a vyhlídku poskytují okolní louky.  V roce 2012 altán opravila rodina Hančilů, majitelů nedaleké chalupy, a altán tak opět slouží turistům.

Zdroje informací: publikace Rýchory (Vlček 2020), web KRNAP, web Stavební a inženýrská firma Klimeš s.r.o., Veselý výlet.